Naše první dovolená - PARDUBICE 2015

 Zdravím všechny,
dneska je poslední den prázdnin. Je to šílené, nechápu jak to takhle mohlo rychle utéct. Já jsem se rozhodla tento poslední den věnovat článku na blogu. Ráda bych se podělila o zážitky z naší první první společné dovolené.
Sice prvně v plánu bylo úplně jiné místo, ale bohužel to časově nevyšlo. Na hotelu jsme totiž měli být do 18:00 a to by jsme nestihli, protože Vojtík končí v 16:00 a to musel jet ještě z práce 30 km pro mě a zase dalších 100 km do Brna to bylo opravdu nemožné. Tak jsme se rozhodli pro tuhle lepší variantu.
V pátek v 17:00 si pro mě přijel z práce Vojtík, dala jsem mu večeři a jeli jsme. Byli jsme obra hrozně moc natěšení a celou cestu jsme si pěkně povídali o tom jak jsme se celý týden měli.
Pěkně rychle ta cesta utekli a my se už nacházeli v Pardubicích a hledali náš penzionek.
Je postaven u cesty, takže je na něj pěkně vidět a vypadá opravdu krásně. Vyjeli jsme přímo do středu penzionu a zaparkovali.

Recepce

Šli  jsme dovnitř a hledali nějakou recepci. Měli jsme tam pěkně veselo, jelikož se tam pořádala svatba. Našli jsme recepci a už se k nám hlásila velice příjemná slečna, která nás ihned a s úsměvem ubytovala. Měli jsme pokoj 202. Otevřeli jsme dveře a dýchla na nás čistota. Pokoj byl velice skromně zařízený, Opravdu jsme byli spokojeni.

Musím ale uznat, že na fotografiích to nevypadá tak pěkně jako naživo. Na fotce vlevo to vypadá, že máme oddělené postele, ale dostali jsme 3 lůžkový pokoj. Takže tam byla manželská postel a přistýlka. Jediné na co jsme nadávali bylo to, že ale ukrutně vrzali, ani otočit jsme se nemohli jaký to byl příšerný zvuk.

Poté, co jsme si vybalili a oddychli rozhodli jsme se prozkoumat okolí. Bylo už po sedmé večer a lehce se stmívalo. Lehce padal deštík a já byla hrozně nedočkavá. Rozhodli jsme se jít přímo za nosem, abychom věděli kudy se vracet. Šli jsme pořád rovně až jsme došli k Paláci Pardubice, kam jsem se hrozně těšila až se podívám. Zjistili jsme podle krokoměru, že se nachází pouhé 3 km od našeho ubytování. Prošli jsme se ještě po okolí a vrátili se celí upachtění do pokoje.

V sobotu jsme sešli ráno na snídani a moc jsme se na ní těšili, protože byla formou švédského stolu a my se naprali až k prasknutí.

Po snídani jsme se vydali na výlet do Kunětické hory, cestou jsme koupili svačinku ve formě vody, a našich oblíbených housek z Billy se šunkou a sýrem a jako dezertík (kromě bábovky, co jsem upekla) sušenku. Na hradě se nám moc líbilo, hlavně výstava kostýmů a rekvizit z pohádkového seriálu Arabela, kterou máme s Vojtíkem moc rádi

Počasí nám opravdu přálo a my se prošli ještě do Perníkové chaloupky, šlo se pěkně v lese, takže zas takové teplo až tak nebylo. To se ale nedalo říct po tom, to byl neskutečný hic, když jsme se vraceli k autu. Byla jsem úplně mrtvá tak jsme se rozhodli vrátit do penzionu, dát si sprchu a rozhodnout se, co budeme dělat odpoledne.




Rozhodli jsme se jít do Afi a projít si to tam. Měla jsem v plánu si koupit dáreček k narozeninám a Vojtíkovi taky (i když je má až v říjnu). Jako první co jsem si pořídila, byla taška do školy, kterou jsem už moc potřebovala, jelikož můj starý batoh už stál za nic. A drahou kabelku si koupím jindy, až ji nebudu muset tahat do školy a ničit ji. Šla jsem do Intersportu a tam našla výprodej.
Byla bych sama proti sobě, kdybych jí tam nechala a tak už jsem si ji odnášela.

Vojtíkovi nic nepadlo do oka, kolekce od Tommyho Hilfigera nebo S.Olivera mu nic do oka nepadlo, tak jsme to nechali ještě za déle. Za to já jsem se byla podívat na to, co jsem tak moc chtěla. Nebyla jsem si jista, zda do toho mám investovat a tak mě Vojtíšek pozval na kafčo do Costa Caffee. Objednal si Latte Macciato a mě Cafe Caramella a šli jsme si sednou. Musím uznat, že mě vybral dobře, moc jsem si pochutnala, ale jeho Latéčko, bylo fakt hnusné, žádné kafe, jen mléko a to ho trošku rozzlobilo, že za tolik peněz, dostal "jen" mléko. Byl takovej nabublanej, že mě vybral dobré a sobě ne. Zachytila jsem tu momentku :D

Tohle je opravdu nabubřelý výraz, který ale brzo přešel.

Dopili jsme kafčo a já se rozhodla si to teda koupit. Ještě Vám ukážu co a příběh, v další narozeninovém příspěvku. Bylo to opravdu romantické a mě to hrozně překvapilo, jakého mám pozorného přítele. A mimo to mi už Vojtík dávno pogratuloval k narozeninám, protože on sám už to nevydržel a musel mi to dát. Během týdne čekejte určitě článek a spoustu fotografií. Tady Vám ukážu malou ochutnávku toho, čím se se navečer kochala :))

Všichni mojí miláčkové pokupě <3

Po odpočinku mě miláček pozval na večeři do restaurace pod námi. A musím říct, že jsme si vybrali náramně, byli jsme oba velmi spokojení a s plnými bříšky jsme se vydali na pokoj odpočívat po náročném dni.
Vojtík si dal lehce pikantní kuřecí směs se zeleninou a já jsem si dala kuřecí steak s listovým špenátem a smetanou. Byla to porce jak pro obra a já předem říkám, že jsem to fakt nesnědla.

Takhle jsme čekali na večeři

To byla dobrota

Ráno jsme se vydali na cestu domů. Koupila jsem si Ugovu šťávu a moc mi chutnala, super osvěžila. Byla v příchuti Meloun, pomeranč a jahoda.

A Vojta si ve Sportissimu koupil nové Adidasky, které se mi opravdu líbí a jemu moc sluší. 

Tak a to je z naší dovolené všechno. Strašně jsme si  ji užili a vůbec se nám nechtělo domů. Už se těšíme na další společnou dovču. Lépe jsem konec prázdnin a své narozeniny oslavit nemohla.

Děkuju Ti broučku za krásné dárečky a společně strávený čas.

Brzy vyjde další narozeninový článek, těště se. Pěkný zbytek posledního prázdninového dne. 

Vé