Dětské pokojíčky - ňůů ▲_▲

To bylo snad jedno z nejkrásnějších hledání :) Aspoň teda pro mě, já se tedy hrozně moc těším, až budu dospělá a spolu se svým manželem budeme řešit takové starosti - jeden z mých "malých" snů <3

Ten nejkrásnější :*

Ve.

A teď jsou na řadě obýváky ;)

A opět ten nejlepší na konec :)

Ve.

Ložnice :)

Tak a další místnost, která mi zbývá je ložnice. Opět přidám několik obrázků ložnic, které se nám s Vojtíškem moc líbí :) Přeji hezkou podívanou.

A ta mě nejútulnější nakonec :)

Ve.

Kam o prázdninách...

Volno se nám přibližuje a já přemýšlím kam by jsme s mojí krásnou a milou přítelkyní mohli tak vyrazit. Pořád mám před očima to krásné slavení našeho úžasného výročí, jsem opravdu šťastný chlap za to že můžu mít tuhle dívku za svoji přítelkyni. Jak říkám udělal a dal bych za ní všechno co na světě mám. No ale abych moc neodbočoval od tématu.  Musím vymyslet kam pojedeme na výlet nebo co bude o zmíněných prázdninách dělat. Nejprve jsem si myslel že pojedeme na nějaký zámek, ale jak jsem tak četl hlavní sezóny skončili a na málo místech  najdeme nějaké krásné místo. No hlavně se uvidí podle počasí. Pokud bude hezky a teplo tak nebude problém někam vyrazit a nechat celý svět za sebou. Nebo vezmu svojí milou přítelkyni někam na nákupečky. No tohle nevím, ale rozhodně se to pořádně rozmyslí a ona jsem jistě nějakou zajímavou příhodu z našich krásných prázdnin napíše. Ona se těší konečně na klid od učení a školy. Takže kam nakonec pojedeme bude velké překvapení. Rozhodně se na týden s tou nejlepší dívkou na světě velice těším. Doufám, že jsem něco přidám dříve než za další týden, ale času  málo a starostí hodně a když chce člověk zvládat ještě své koníčky musel by se rozkrájet. 

Nádherná sladká pusa z nádherného místa :)

Vo.

Uplynulý týden :)

Moc bych se chtěla omluvit za naší nečinnost v posledních pár dnech. Měli jsme toho oba dva hodně moc, hlavně co se týče školy. Budeme se snažit se to napravit. Byl to krutý týden měli jsme pořád samé písemky a já se hodně snažila (snažím doteď). Ale za to jsme si to ke konci týdne krásně vynahradili. 17.10. jsme měli naše první roční výročí. To víte, oba dva jsme byli celí šťastní a rozveselení a plánovali si, co všechno a jak to oslavíme. Miláček měl pro mě krásné překvapení, které mi řekl a já ho nepovím do té doby, dokud doopravdy nebude. Asi to chviličku potrvá, ale nevadí, vyplatí se na to čekat. Celý týden se tak nekonečně vlekl a konečně byl pátek po poslední hodině. Chvilinku jsem čekala na miláčka a už jsme seděli v autíčku a jeli k němu. Ještě jsme se zastavili do jejich krámu pro maličkosti na malé občerstvení. Když jsme přijeli udělali jsme si vynikající pomazánku a hezky si to nazdobili. Potom jsme si ohřáli obídek a pak mě čekalo úžasné překvapení. Hezky mi podal ručičku a popřál nám krásné výročí, když jsem to uviděla jéééjej, to bylo radosti, zlatíčko mi koupilo mojí vysněnou krásnou peněženku, se kterou se musím sem určitě pochlubit (přece jenom jsem ženská a k té to patří :D ).  Měla jsem krásnou náladu a úplně jsem zářila štěstím. No a potom přišli naše oblíbené chvíle, kdy se věnujeme jenom sami sobě a ničemu jinému. Upřímně, to vždycky strašně rychle uteče. Ohřáli jsme si večeři, kterou jsem přivezla od mamči - udělala vynikající šunkové krokety. Měli jsme obrovský hlad, tak jsme je všechny zdlábli. Zajedli jsme to chlebíčky a bylo nám krásně. Potom jsme měli ještě chvíli jenom sami pro sebe. A pak, ani jsme se nenadáli přišel čas odjezdu. Ještě odvezl něco babičce a už jsme si to frčeli domů. Ten večer jsem usnula ještě dřív, než v mém "oblíbeném" městečku. Přijeli jsme k nám, chvíli jsme se ještě pomazlili a pak se odebral domů. Zatím jsem se věnovala rodince a čekala než mi zavolá že v pořádku dojel. Ten den byl jeden z nejvíc užitých dnů s ním. Usnula jsem hned, jen co jsem zalehla.

Miluji Tě miláčku a doufám že těch našich oslavených výročí bude ještě spouuusty!
Děkuji za krásné dárečky <3

Ve.

Musím se pochlubit jak mám skvělého muže :* Je nejkrásnější ze všech!

Večer :)

Dneska taky už taky končím :) Jsem nakonec celkem unavená, protože můj miláček mi udělal překvapení a stavil se na "přepadovku". Hezky jsme strávili ty 2 hodinky spolu. Šli jsme se projít a hezky si povídali. Bylo nám spolu moc fajn. Taky jsem se maličko učila, i když dneska mi to vůbec nešlo. A jelikož jdu zítra taky do školy,  tak to dodělám zítra, už mi zbývají ložnice, obýváky, pokoje, pracovny, dětské pokojíčky (na které se těším nejvíc ale pššt) a design zahrad :) Snad se na to někdo taky těší. Jinak se tu omlouvám za svéhu mužíčka, který sem opět nestihne nic napsat, jelikož je velice zaneprázdněný muž, který jede překvapis svou ženu a musí se taky učit večer že :P Takže se tímto omlouvám, proč tu jen "oxiduju" já :) V brzké době to určitě napraví, jsem si tím na sto procent jistá. Tak se mějte hezky, dobrou noc <3


Ve.

:)

Styl koupelen, které se nám líbí :)

Začneme lehkou americkou inspirací :)

Taková světlá, přírodní:)

A teď už ty opravdu krásné :) 

¨

A ta nejhezčí opět na konec :)

 Ve.

Pár obrázků kuchyní, které se nám líbí :)

A ta nejhezčí nakonec :)

Pár fotek stylu baráčků, které se nám nejvíc líbí :)

Ano, tyhle americké jsou krásné, ale máme ten názor, že do Čech to nepatří :)

   

Ano a to nejlepší na konec, mám ráda anglický styl domečků :) a tohle je jeden z nejhezčích.

A to si myslím, že pro začátek stačilo :) Každý už asi ví, že máme rádi styl bungalov ale s patrem navíc, když teda plánujeme tu velkou rodinku :) Snad nám to vyjde a já věřím že určitě ano! 

Ve.

Odpoledne :)

Tyyo já se tu unudím, vůbec nevím co tu mám dělat sama. Chvíli jsem hrála simse, ale to opravdu člověka vydrží bavit jenom chvíli :/ Naobědvala jsem se a pořád nevím co dělat. Koukám, že nikdo tu sem nic nenapsal, no nevadí, třeba se jednou dočkám, že se někomu bude chtít sem něco napsat nebo aspoň nám poradit... Koukla jsem se na ekonomiku, ale ta se mi vůbec nechce ještě učit. Jsem pěkně znuděná teda. Aspoň, že v televizi na Markíze dávají Sběratelé kostí - jeden z mála seriálů, které mám ráda. To už bych se radši nudila ve školních lavicích a povídala si s přáteli, než sama seděla na gauči a čuměla na televizi. Chci tu něco podniknout, ale když ono tady není co :/ Přemýšlela jsem, jaké témátko jsem dát, a asi mě napadlo to, že když se náš blog jmenuje vysněný svět, tak sem můžu dát domeček, který by jsme chtěli a nábytek a tak, co by se nám moc líbil ne? :) To by asi nebyl špatný nápad a aspoň se tu na chvíli zabavím. No a taky mě napadlo, že bych mohla popsat vysokou školu, kam bych v budoucnu moc ráda šla. Výborně, musela jsem na to přijít sama, ale aspoň se tu zabavím :D Ještě chvíli a budu umět samomluvu :D To je v háji se mnou fakt. Jsem od přírody děsně upovídaný člověk a tohle ticho a přítomnost nikoho mě tu nebaví a ničí. Achjo, no tak já se pomalu pustím do hledání obrázků :)

         Ve.

Dobrý nápad, možná že si taky dám :)

Dnešní dopoledne :)

Uf, jsem ráda, že mám toho zubaře za sebou. Byla jsem objednaná na půl desátou a mezitím mi jednou volal Vojtík, jako moje morální podpora :) Byla jsem mu za to vděčná. Když jsem přišla do čekárny měla jsem štěstí byla jsem tam sama, po chvíli na mě přišla řada a chviličku jsem si zažila bolestná muka naštěstí ale trvala jen chviličku a já si to už mazala k taťkově dodávce. Mezitím mi volalo zlatíčko, takže mě to čekání na taťku hezky uteklo :) Teď sedím doma sama. luštím křížovky, píšu si s Vojtíkem, hraji simse, chvíli jsem se učila a mám tu takovou tichou pohodu. Teď bych si nejvíc přála, aby mohl být tady se mnou, protože tu je takový klid a chladno. Snad se má v té školičce dobře, neustále na tebe myslím zlatíčko <3 Za chvíli si půjdu ohřát obídek a přemýšlím, co bych jsem tu tak měla zapsat za článek aby zaujal.. Prosím prosím, nemáte tu někdo nějaký nápad nebo návrh o čem bych tu měla psát? Za každý ohlas a nápad bych měla nesmírnou radost :)

Ve.

:)

Já vím v posledních dnech na to, tu celkem kašlem, ale to jistě chápete, je škola, a ta nám zabere většinu času :) ale zítra se pokusím co nejvíc jsem umístit příspěvků, jelikož opět razím k mému "oblíbenému" zubaři. Takže se pokusím být co nejvíce aktivní v dopoledních hodinách, protože odpoledne zřejmě budu mít nečekanou návštěvu - zlatíčko! A pak se musím jít učit, protože učitelé se zbláznili a chtějí pořád psát a zkoušet nás. No ale že je to baví co? :D Takže dneska se už asi nedočkáte dalšího nového příspěvku, moc se omlouvám, ale bohužel čas je nepřítel v tomhle :)
Takže se tu mějte, já jdu do pelechu, dobrou noc všem :))

 Ve+Vo.

Oslava narozenin :*

Včera jsme s miláčkem prožili jednu z nejkrásnějších dnů vůbec. Byl víc jak dokonalý. S Vojtíškem na něj budeme vzpomínat ještě hodně dlouho. Ráno, jen co jsem se probudila jsem se pustila do příprav. S mamčou jsme společně vymysleli, že mu stejně jako každému chlapákovi udělá radost obložený talíř - už jsem na to měla koupené věci a koupili jsme jen ten nejkvalitnější vlašský salát, domácí salámy, libové šunky, spoustu druhů sýra, naložené domácí okurky, rajčata a majonézu. Všichni mi s tím pomohli nejvíc ségra s taťkou, který je na takové mňamky přímo odborník. Po určité době jsem měla hotovo a musím uznat, že to vonělo a vypadalo báječně. Zbytek poledne jsem prožila tím, že jsem se učila na účetnictví (strašná nuda to ale je :/ ) a posezením s rodiči. Vojtík zatím taky chystal pohoštěníčko a uklízel. Nadešel čas oběda a já už byla myšlenkami s ním. Rychle jsem zkolila nádobí a už byl na cestě ke mě. Ani jsem se nenadála a už zvonil (já jsem ještě byla ostuda nenamalovaná, v teplácích a neupraveném culíku). Prý jsem se mu moc líbila, ale tomu My ženy moc nevěříme :) Rodiče se sourozenci si pro něj uchystali překvápko v podobě toho, že mu taky pogratulují a dají takové menší dárečky. Já to vydržela udržet v tajnosti a udělala jsem dobře. Vojtík byl tak překvapený, jak to vůbec nečekal. Měli jste ho vidět, byl to jeden z nejkrásnějších pocitů vidět ho, jak se usmívá a je šťastný a má upřímnou radost z dárečků. Já jsem se po tom pracně malovala, česala a strojila a během 20 minut jsem byla "ready". Uchystala jsem dobrůtky, co jsme se společnými silami doma připravili - mamka mu ještě zabalila sebou jablečný dortík na přilepšenou a už už jsme se loučili a sedali do auta. Museli jsme ještě před samotnou hřebem naší neděle k jeho babičce, která bydlí nedaleko ode mě. Přijeli jsme tam, zazvonili a ono nic - nikde ani živáčka a na zvonění nikdo neodpovídal. Tak Vojtík šupem volal babičce, kdepak je a ona že jede z nákupu, že tam za chvíli bude. Mezitím, co jsme čekali, jsme si hezky povídali a Vojtík to na mě zkoušel, jestli mu už v autě nechci pogratulovat a co že jsem to připravila za jídlo. Naštěstí mě v tom jeho babi dlouho nenechala a za chvíli byly doma. Pozvali nás dovnitř - zdrželi jsme se tam skoro hodinku. Vojtíkovi stihli pogratulovat, nakrmit nás oba buchtičkami, prostě se o nás starala jako každá správná babička. My jen skromně odmítali, protože jsme se spíše těšili na naše pohoštění. Sranda tam byla, že jsem silná alergička na kočky a ke vší smůle jeho prarodiče (kteří jsou na mě moc milí a hodní) doma měli ne jednu ale zrovna 2 kočky a já tam každou vteřinku se musela přemáhat, abych neudělala nějakou nehodu. Konečně jsme se rozloučili a jeli k miláčkovi. Cesta byla delší, ale o to více se pak těším k němu. A nám to vůbec nevadí, protože rádi jezdíme v autě. Když jsme dojeli, vzali jsme si všechny "zavazadla" , co potřebujeme sebou - byli jsme omotaní jak vánoční stromeček. Hezky jsme si to doma přichystali a naaranžovali. Ano, konečně se můj netrpělivka dočkal a přišel čas ke gratulování. Kdyby jste viděli ty jeho očička a pohled to stálo za to si na to počkat, každá holka zná co je tohle za pocit štěstí, když vidí svojí drahou polovičku v tomhle krásném stavu. Ve vteřině se už koukal co dostal a z každé věci měl upřímnou radost. Po tom přišel čas na hodování, já jsem Vojtíkovi chválila ty jeho dobrůtky a on mě - bylo to vzájemné potěšení. Pak jsme si pustili Avatara a odebrali se do pelíšku. Hezky jsme si povídali, mazlinkali se a užívali si přítomnosti toho druhého. Nejradši mám, když mu ležím na hrudi a cítím jak mu tluče jeho srdíčko, to je takový pocit blaženosti jako nikdy. No a po tom přišel čas na dárečky, které se neříkají :* Rychle nám to spolu uteklo - všechno (skoro) jsme snědli a dárečky pročetli a provoněli. Já jsem byla z toho krásně unavená a cestou domů, kterou ani jeden nemáme rád, jsem opět usnula vždycky se mi to povede ve stejném městě. Takže cestu zpátky jsem celou prospala. Ještě chviličku pobil se mnou u nás, a pak jel domů :( Podle něj to prý byly jeho nejkrásnější narozeniny a já si toho nesmírně moc vážím a mám z toho upřímnou radost. Tenhle den byl jeden nejkrásnější, co jsme společně prožili!

PS: Jako bonus přikládám pár foteček z naší "maličké" oslavi :)

Malá ukázka našeho celodenního pohoštěníčka :) ještě jednou broučku měl jsi to VYNIKAJÍCÍ!

A takhle moc to miláčkovi chutnalo :) - a jsem moc ráda

Tohle je již zmiňovaný šťastný pohled mého mužíčka :* jsem na Tebe nejvíc hrdá lásko!
Udělám vše aby jsi tenhle úsměv měl na tváři více (nejlépe stále, ale to vím, že asi nepůjde) :)



A to je vše :))

                                                                Ve.

Můj vzor...

Tak asi jako každý malý kluk jsem měl i já za jisté hodně lidí kterým bych se chtěl podobat, ale tyhle časy jsou dávno pryč časy kdy jsem byl malý kluk a viděl jsem svůj vzor v každém druhém filmu. Ale jak šel čas tak i moje priority se přesunuly dnes bych řekl že mám své vzory dva. Asi si myslím že je zná každá oba to jsou boxeři (boxu se věnuji a jednou bych se tím chtěl živit) jsou to Bratři Kličkové jak Vitalij tak Vladimir, ale první člověk který mě k tomuto dovedl byl Mike Tyson, jeho zápasy, jeho osud mě přiměl k zamyšlení se. Byl to vynikající boxer, ale svůj život promarnil, ale i přesto je to můj vzor čeho bych chtěl jednou dosáhnout. Bratry Kličkovi uznávám jako lidi, které ta sláva nezničila, ale jsou pořád stejní nemusejí mít všechno podle mě i když  jsem se s nimi nikdy osobně nepotkal ( to bych také rád změnil) ale podle mě to jsou oba frajeři kteří mají osobnost. Ale dost tohoto stejně nikdy stejný nebudu a to bych ani nechtěl. Každý člověk je originál, jen občas potřebuje podle mě nějakou tu inspiraci. Nechci být ničí kopie, ale člověk který dokáže vlastní věci a dosažení svých snů. Je na člověku jaký si ten život udělá, každej má možnost dosáhnout čeho chce, jen se musí snažit a hlavně chtít, také je dobré to hned po první prohře nenechat, ale zvednout se a jít dál za svým snem. Také bych chtěl poděkovat své přítelkyni a velice ji obdivuji jaká ona je úžasná. Vždy to semnou vydrží a podporuje mě, zvládá všechno co má a vždy si dělá čas aby někomu udělala radost. Takže já můžu právem říci že jsem na ní pyšný :) Jak se říká "nic není nemožné".

Vo.

Přání :)

Dneska no dneska, nebudu lhát, každý den sleduji statistiky našeho blogu :) A na to, že ho máme týden máme celkem velkou návštěvnost. Mě by ale moc zajímalo pár věci: nějaký hodný človíček nám dal "lajk" (já nevím jak se tomu na googl+ říká :/), kdo by to tak mohl být :). Taky nám někdo čte naše příspěvky, což mě upřímně tak moc hezky překvapilo, protože já jsem to vůbec nečekala, že by mohl někdo věnovat z jeho volného času, čas na to, aby si přečetl naše články :) Mám  z toho upřímnou radost! Měla bych obrovskou radost, kdyby se třeba někdo našel, kdo by nám třeba napsal nebo okomentoval nám nějaký příspěvek, aby nám řekl jaký má na to názor jak se to líbí a tak. Já vím, že jsem psala, že to je hlavně pro nás, ale tak jsem zvědavý človíček a celkem by mě to zajímalo spolu s přitelíčkem :). Za každou radu, nebo komentář, připomínku budu moc ráda. Ráda bych to třeba nějak upravila, aby se to lépe četlo, nebo bylo více přehledné prostě cokoli :)  Nemusíte se bát, že Vás nějak nehezky uzemníme nebo něco, všechny informace rádi přijmem. Moc děkuji!



                                                                      Vé+Vo.

Jak jsem nudu vyřešila! :)

Jelikož jsem se opravdu hodně nudila, přemýšlela jsem, jak ten náš blog ještě nějak vylepšit. Co se týče vzhledu, mám ráda jednoduché věci, takže to jsem se do úprav moc nepouštěla, no já a technika to nejde moc k sobě :D Tak mě napadlo, že bych mohla k blogu udělat na stránce weheartit společný profil, kde budeme oba přidávat obrázky s tématikou, kterou máme nejradši, a souvisí s našimi články :) Když se mi mužíček vrátil z posilovny, řekla jsem mu a kupodivu měl radost a zalíbilo se mu to, takže jsem měla radost, že ten můj plán se mu líbí. Musím na něj ale žalovat: Teď zkoumá navigaci v mobilu, abychom mohli vejletovat a na mě tu teď dočista "prdí"- neboj se Vojtíšku myslím to z legrace, žádný špatný úmysl v tom není :* Takže sem dám odkaz našeho profilu a můžete ho navštívit budeme jenom rádi! :)

Our Dream World <3  - click :)
     
                                                                                               Vé.

Nuda sobotního odpoledne :)

Achjo to je nuda..
Teď se maximálně nudím, právě jsem docvičila, jsem z toho sice pěkně zmožená, ale fakt nevím co dělat. Miláčka mám v posilovně, rodinku venku. Tak mě napadlo, že sem něco napíšu :) Jenomže co? Založili jsme si blog o našem vysněném světě, a zatím tam moc představ nemáme :( No nevadí, to se snad časem dopiluje :) Jak jsem se již několikrát zmínila, Vojtík by si přál hodně miminko, když se se mnou o tom před časem poprvé bavil, nestačila jsem koulet očima- mladý kluk a má takové neobvyklé přání! Já jsem mu nebyla proti vůli, ale bere v potaz to, že jsem na to ještě mladá, nemá stálou práci, ani byt, kde by jsme mohli být. Ale tomu nebrání v tom, aby o tom nepřestával snít :) Tohle snění nás oba hodně baví. Pro někoho to je nepochopitelné, ale pro nás krásné, protože mít sny a fantazii, je to, co někdo chce mít celý život. A jak jsme se bavili o těch dětech, došla řeč i na jména. Kdyby se nám v budoucnu narodila holčička, asi by to vyhrálo u nás jméno Natálka, a kdyby chlapeček tak Matýsek. Tyhle dvě jména to vyhrála na plné čáře hned na začátku. Uvidíme jestli nám to tak opravdu vyjde, ale já doufám, že ano. I o pořadí jsme se bavili ( i když víme, že to je o náhodě, snít nám o tom nikdo zakázat ani bránit nemůže! :)) Dohodli jsme se, že nejlepší by bylo aby první byl chlapeček, po tom holčička, a třetí by bylo překvápko ;) Tak uvidíme jak nám to ten život uchystá a jak to bude. Jsme na to oba dva hodně zvědaví. Také jsme si představovali jak by mělo naše miminko vypadat. (Když si na tohle vzpomenu, hnedka mám úsměv na rtech, protože pořád vidím ten jeho úsměv a zářivá očička, jak moc si to přeje:*). Určitě by mělo mít blonďaté vlásky - prý po mě :P, a kdyby byla holčička tak po tom hezky kudrnaté. Očička by mohlo mít velké a modré po Vojtíškovi - on má ty nejkrásnější a nejkouzelnější oči, které jsem kdy viděla! a o zbytek, se necháme překvapit, jen víme, když jsme si oba dva prohlíželi naše fotky, když jsme byli ještě miminka, že to naše bude určitě moc krásné a roztomilé.

Takhle nějak by měl vypadat podle našich představ houstička naše! :*

<33